Zatímco společníci rozhodují o firmě pouze skrze svolání valné hromady, kde se provádí volba statutárního orgánu, resp. jejích členů, a kde se rozhoduje zpravidla pouze o směrování a strukturálních změnách uvnitř společnosti, jednatel je v mnohem horší pozici. Ten firmu zastupuje jako její hospodář, a to v podstatě v každodenním kontaktu s obchodními partnery.
Trestní odpovědnosti se jednatel nevyhne
Novelizace zákona pamatuje dokonce i na to, že jednatelé odpovídají za vzniklou škodu nejen vůči samotné firmě, ale i ve vztahu k tzv. třetí osobě. Může to ve výjimečných případech dokonce vyústit do ztráty vlastního majetku. Za porušení zákonných pravidel jednatele je považováno:
· Vytvoření a podpis smlouvy jménem firmy výhodné pouze ve prospěch jednatele (případně třetí strany) a v neprospěch firmy.
· Zakoupení akcií nebo dalších aktiv jiných korporací, aniž by jednatel provedl potřebnou finanční analýzu.
· Obsazování pracovních míst lidmi bez dostatečné kvalifikace.
· Nedodržování zákonem daných daňových a účetních záležitostí a provádění evidenční činnosti.
· Zákaz konkurence, pokud není zrušen ve společenské smlouvě.
Jestliže jednatel provede svou vlastní nedbalostí, nebo dokonce úmyslně škodu vůči vlastní společnosti, je podle zákona povinen vrátit např. mzdu za posledních 24 měsíců. U vlastního obohacování musí jednatel tento obnos celý vrátit, zpravidla vyčíslený penězi (pokud jde o prospěch v jiné hmotné či nehmotné podobě).